Naše planeta se otepluje a Česko se otepluje dvakrát rychleji než je světový průměr. Přibývá tropických dnů a není výjimkou, že lokálně nezaprší třeba měsíc v kuse. Chtě nechtě jsme nuceni naše zahrady a zahradní návyky tomuto oteplování přizpůsobit. A ne, nemám na mysli utahat si ruce dennodenním nošením konví. Jde to i jinak a právě o tom je tento článek. Poradím 10 praktik a tipů jak naše zahrady, záhony a potažmo rostliny a plodiny připravit na sucho a horko.
1. vytvořte na vaší zahradě svejly (ang. swale)
Máte zahradu v kopci a při deštích většina vody odteče než se stačí zasáknout? Je to problém, který se dá řešit. V permakultuře oblíbené svejly jsou příkopy vedené po vrstevnicích, za kterými následuje zásyp neboli navýšení terénu. Jsou schopné zachytit a pomalu zasakovat dešťovou vodu, takže vám už neodteče, ale udrží se na horší časy. Voda přirozeně steče do příkopu a zasakuje se pod zásyp, takže ten můžeme využít k osázení keři nebo stromy. Nebudou tak tolik trpět suchem.
Na menší zahradě to zvládnete krumpáčem a lopatou. Na větších zahradách už bude zapotřebí bagr. Tato investice se ale na větších pozemcích s přibývajícím suchem rozhodně vyplatí. Určitě si postup jak vytvořit svejly nastudujte třeba zde.
2. Vsaďte na stromy
V poslední době mi přijde, že zahradníci stromy spíše kácejí, než aby je vysazovaly. Myslí si, že na zahradě dělají „bordel“, a že péče o ně je příliš pracná. Takže když se jim do rukou dostane staronová zahrada, většinou první co udělají je, že stromy bez rozmyslu pokácí, protože přeci chtějí mít krásný anglický trávníček a nehrabat celý podzim spadané listí. No a pak v parném létě zjistí, že je u nich na zahradě nesnesitelná výheň, a že není stínu, kde by se před sluncem mohli schovat.
Vzrostlé stromy nejen, že vám v létě vytváří příjemný stín, ale také dokáží snižovat pocitovou teplotu o více jak 10 °C. Navíc zvyšují vlhkost, a o tu nám přeci jde. Kácení každého stromu pečlivě zvažte, mohl tam růst a ovlivňovat klima desítky let. Jestliže stromy teprve sázet budete, pečlivě si promyslete jaké to budou (např. jak jsou vysoké v dospělosti) a kam je zasadíte. Co třeba tam odkud fouká vítr?
3. Využijte větrolamy
Máte na zahradě místo, kde často fouká vítr? Bohužel i vítr zrychluje vysychání půdy a tak je dobré, zejména záhony, ochránit před větrem vysazením tzv. větrolamů. Pozorujte odkud nejčastěji fouká a na to místo pozemku vysaďte stromy nebo keře nebo jiné rostliny, které vítr zachytí.
Na rozsáhlých pozemcích použijte stromy jako jsou duby, habry nebo třeba topoly. Na menších můžete použít okrasnou výsadbu jako jsou šeříky, zlatý déšť, ibišky nebo kaliny. Nebo vsaďte na užitnou výsadbu v podobě jedlých keřů jako jsou dříny, muchovníky, rakytníky, zimolezy, arónie a další.
4. Rigolování
Rigolování je způsob orby do hloubky alespoň 50 cm, tzv. na dva až tři rýče. Cílem rigolování je hluboce prokypřit ornici a tím zvětšit kořenovou zónu. Rostliny si tak v kypré půdě snadněji zakoření do hlubších a vlhčích vrstev půdy. Zpravidla se praktikuje při výsadbě vytrvalých rostlin, které hluboce koření. Doporučuje se i v prvním roce při zakládání zeleninových záhonů a následně už můžete praktikovat zahradničení bez rytí.
5. Obohacení půdy kompostem
Nemáte kompost a organickým materiálem plníte popelnice? Velká chyba! Kompost je naprostý základ a jak já s oblibou říkám hnědé zlato pro zahradníka. Jestliže nemáte založený kompostér, tak si jej dejte jako prioritu na váš to do list. Jedna molekula kompostu totiž pojme až šestkrát více hmotnosti než sama váží a zadrží o 900 % více vlhkosti než písek. Proto se kompostem pravidelně obohacují záhony, stromy, keře i trvalky. A nemusí se nutně zarývat, stačí kompostem keře tzv. mulčovat. A co to mulčování je?
6. Třikrát hurá mulčování
Mulčování je pokrývání holé půdy organickým materiálem jako je posekaná tráva, kompost, hnůj, dřevní štěpka nebo třeba sláma. Jsem velkou propagátorkou mulčování, protože si bez mulčování zahradničení nedokáži vůbec představit. Kompletního průvodce mulčování jsem napsala zde. Praktikuji ho hlavně na zeleninových záhonech, ve skleníku a na trvalkových záhonech. Mulčování totiž významně snižuje odpar vody, uvádí se že až o 50 %. S mulčí je tak možné pěstovat i náročnou plodovou zeleninu zcela bez zálivky. Zkuste tak pěstovat např. dýně, budete překvapeni!
7. Naučte se správně zalévat
Ok, uznávám, že zálivka může pomoci k vyšším výnosům u zmíněné plodové zeleniny. Navíc pár dnů po výsadbě ty dýně sem tam zaleji i já. Nikdy mě však s konví neuvidíte každý den. Zalévám totiž méně často, ale o to vydatněji. Není to žádná věda, stačí zalévat jednou týdně i v období sucha, ALE zalejte vydatně, klidně 5 – 10 litrů na metr čtvereční.
O zalévání zeleninových záhonů mám opět samostatný článek. Rostliny, které nemají pravidelný přísun vody se snaží zakořenit hlouběji, kde je vody více. Nerozmazlujte svoje rostliny a nesnažte se napodobit sousedy, kteří zalévají denně. Věřte, že s mulčí je to zbytečné. Brzy si při pohledu na ně budete klepat na čelo.
8. Vysazujte na husto
Hustá výsadba zastiňuje půdu a tak zabraňuje výparu vody. Rostliny by se v ideálním případě měly vzájemně dotýkat listy, aby půdu dostatečně zastínily, v řádcích nebo v polykultuře. Polykulturní pěstování přesně tohoto principu využívá. Různé druhy plodin se vysejí pospolu a pravidelnou sklizní dříve dozrálých plodin se umožní dozrání těch ostatních za dostatečného světla. Využijte prázdná místa na záhonech a vysejte tam užitečné bylinky, které půdu zastíní.
9. Sekejte méně často
Trávník, který se příliš často seče na krátko sucho ještě zhoršuje. Krátký porost nezachytí sluneční paprsky, a tak dopadají na holou zem. Ta navíc není schopná pojmout dostatek vody a tak voda odtéká pryč. Jestliže v létě nechcete mít vypálené uschlé trávníky, tak si časté sečení odpusťte.
Navrhuji krátce sekat pouze frekventovaná místa na vaší zahradě nebo cestičky. Zkuste kus trávníku nechat být a pozorujte co se bude dít. S velikou pravděpodobností se tam začnou objevovat luční květiny a vy tak necháte vzniknout květinovou louku, která poskytne útočiště i jiným živočichům a HLAVNĚ zadrží spoustu vláhy. Je to fascinující podívaná.
10. Vybudujte tůňku nebo jezírko
Jestliže máte tu možnost, vybudujte na vašem pozemku tůň nebo jezírko. Mikroklima takové zahrady s vodní plochou se okamžitě změní k lepšímu. Poskytnete prostor a životodárnou vodu dalším živočichům, které budete moci s obdivem pozorovat.
Nejlepší místo bude tam, kde se přirozeně drží nejvíce vody např. po velkých deštích. Lubor Křížek z darujkridla.cz právě takové tůně tvoří a poskytuje poradenství jak je vytvořit.
A jsme na konci…
Doufám, že vás některé z mých tipů inspirovaly a podniknete kroky k udržení více vláhy na vaší zahradě a pozemku. Nejen, že pomůžete sobě (budete méně zalévat), ale pomůžete i místnímu mikroklimatu, živočichům a rostlinám. Během článku jsem odkazovala na mé jiné články, které se jistě vyplatí přečíst také, tady jsou:
