Vysít v šedivé zimě či brzkém jaru semínka může být něco, na co se spousty zahradníků těší. Někteří se nemůžou dočkat až budou moci pozorovat růst prvních lístků a další mají hrůzu z toho co se jim letos zase nepovede. Nenechte se mýlit, za dobu co zahradničím jsem snad všechny nejčastější chyby udělala. Ne vždy to mělo katastrofální následky. Předpěstovaní sazenic nemusí být nutně velká věda. Nejčastějším chybám se dá lehce zabránit.
1. Neumyté výsevní nádoby
Jako prevence proti houbovým a jiným nemocem rostlin je dobré před samotným výsevem pečlivě umýt všechny použité květináče, výsevní plata a misky jarem, ale postačí voda s trochou octa.
2. Špatný substrát
Doporučuji koupit kvalitní supresivní propařovaný substrát, který je na výsevy určený. Výsevní substrát má jemnou nadýchanou strukturu, ve které kořínky lehce prorůstají. Dobře zakořeněné sazeničky se na záhoně lépe a rychleji ujmou. Pokud si chcete namíchat váš vlastní substrát například z krtinců, kompostu, písku, perlitu nebo kokosového vlákna, důrazně doporučuji výsledný substrát propařit doma v mikrovlnné troubě.
Propařování je proces, kdy se zničí choroboplodné zárodky, škůdci a semena plevelů. Mokrý substrát, asi jako na výsev, dejte do mikrotenového sáčku a uzavřete. Ponechte dostatek volného místa na páru. Ohřívejte v mikrovlnné troubě na nejvyšší výkon asi 5 minut. Sterilizovat substrát je také možné v pečící troubě na pekáči. Troubu nastavte na 100°C a pečte 30 minut. Připravte se ale na zemitý zápach.
3. Nedodržování návodů na pytlíkách se semínky a předčasný výsev
Tady bych chtěla upozornit hlavně nedočkavce, kteří semínka vysévají až o dva měsíce dříve a do května pak mají na oknech vytáhlé sazenice, protože v začátcích neměly dostatek světla. Skutečně se snažte dodržet doporučenou dobu výsevu a také to, jestli se semínka vysévají v domácích podmínkách nebo až na přímé stanoviště na záhon. Orientace ve znacích, které na pytlíkách bývají je zásadní. Dozvíte se nejen dobu výsevu, dobu přesazení na záhon, ale i doporučený spon v řádcích a dobu předpokládané sklizně.
4. Špatná teplota pro klíčení
Většina druhů zeleniny, kterou doma předpěstováváme, vyžaduje pro klíčení vyšší teplotu, pohybující se od 20 – 30°C. Optimální teploty pro klíčení konkrétních plodin se dočtete v tabulce zde. Rychlost klíčení je tedy teplotou zásadně ovlivněna a bývá pravidlem, že s vyšší teplotou rychleji vyklíčí. Umístěte tedy výsevní misky a květináče poblíž topení nebo na jiné teplé místo v bytě, může to být třeba vršek lednice
Po vzejití, kdy rostliny rostou a sílí, už potřebují teploty nižší. Umístěte je tedy dále od topení nebo ho ztlumte. Sazenice pěstované za přílišného tepla rostou rychle, ale bývají vytáhlé a slabé. Jakmile se otevřou první lístky, potřebují více než teplo světlo.
5. Nedostatek světla
V zimě světla není dostatek, proto sazenice doma umísťujeme na parapety oken, kde je nejvíce světla a slunce. Pozor, i takové rámy oken dokáží sazenicím vzít tolik potřebné světlo a sazenice se začnou rychle nebezpečně vytahovat. Jinde v domácnosti to prakticky nemá smysl, pokud tedy nemáte speciální žárovky, kterým sazenicím svítíte
Pokud chcete sazenicím svítit, tak se připravte na svícení alespoň 12 hodin denně. Pro nejlepší výsledky to je ale 14-18 hodin. U přisvěcování na oknech stačí třeba jen 4-5 hodin po setmění.
Přečtěte si o tom jak předejít vytahování sazenic.
6. Přehnaná nebo nedostatečná zálivka
Než rostliny vyklíčí a vzejdou je stálá vlhkost substrátu důležitá, vyplatí se použít malá pařeniště, která zabraňují rychlému vysychání. Z počátku klíčení substrát jen rosíme, abychom semínka nevyplavilï.
Jakmile rostliny vzejdou udržujeme substrát tak akorát vlhký, ale nikdy ne přemokřený. Malé rostlinky potřebují mimo jiné i vzduch, který přijímají kořínky. Příliš vody by je jednoduše utopilo. Ujistěte se, že v květináčích máte dostatek odtokových děr, a že sazenice nesedí ve vodě. Zalévejte, až když substrát začne vysychat, ale nenechte ho zcela vyschnout.
Dobrou strategií pro zálivku tak akorát je sazenice zalévat do podmisky, tak aby si samy natáhly vody kolik potřebují. Podpoří to růst kořínků směrem dolů a ne do stran. Brzy poznáte kolik vody sazenice potřebují, všechna voda by se měla během pár hodin nasáknout. Zalévejte v pravidelných intervalech.
7. Přehnojení sazenic
Malé semínko má kromě vlhkosti všechno co potřebuje po prvních pár týdnů života. Sazenice tedy první týdny nehnojíme. Naším cílem je aby vytvořily bohatý kořenový systém a hnojení by v tom mohlo zabránit.
Více živin je potřeba až po cca měsíci až dvou, kdy sazenice mají už několik pravých listů. Tyto živiny většinou zajistí volba výživnějšího substrátu pro finální přesazení. Pokud přeci jen chcete sazenicím přilepšit, můžete aplikovat probiotickou zálivku weiki, která ještě více podpoří růst kořínků a zmírní stres z přesazení.
8. Rostliny nemají dost prostoru
Jak rostliny rostou, potřebují více místa. Měli bychom se tedy uchýlit k pikýrování, tedy přesazení rostlin do větších samostatných nádob. První pikýrování provádíme, když rostliny vytvoří jeden set pravých listů. První listy, které rostlinka vytvoří jsou děložní, a nemají tvar specifický pro danou rostlinu. Je to důležité aby si sazenice nestínily a aby mezi nimi byla dostatečná cirkulace vzduchu. Potřebují prostor pro vývoj svých kořenů, které by se jinak do sebe mohly zamotat a přesazování by tak bylo problematické. Proto bychom je měli přesadit do větších nádob alespoň dvakrát před tím, než je zasadíme na záhon.
9. Sazenice před výsadbou neotužujeme
Sazenice povyrostly do pořádné velikosti a jsou připravené na výsadbu na finální místo na záhoně….ovšem ne tak docela! Představte si ten šok pro rostlinu, kdy jí doma pipláme, má pravidelnou zálivku, stálou teplotu a bezvětří a my ji z ničeho nic přesadíme ven, kde přes noc významně kolísají teploty. To by se přece nelíbilo nikomu. Musíme ty naše zhýčkané sazenice pomalinku navyknout na ostré slunce, nižší noční teploty a vanoucí vítr.
Když se tedy blíží doba venkovní výsadby, tak sazenice začneme otužovat. První dva dny je přesouváme ven do stínu jen na pár hodin. Na noc zas domu. Další dva dny je přesouváme do polostínu na pár hodin, aby si zvykly na sluneční paprsky. Po další dva dny protahujeme dobu, kdy jsou sazenice venku. Když nehrozí přízemní mrazy, můžeme je nechat na noc třeba ve skleníku. Po týdnu by sazenice měly být otužilejší a připravené na život tam venku.
Gratuluji, přivedli jste na svět životaschopné rostliny, které vám budou dělat radost. Můžete na sebe být pyšní.
