Rok se s rokem sešel a je tu už třetí článek, ve kterém se ohlížím za uplynulou zahradnickou sezónou. Koncem roku si vždy ráda v klidu sednu a sepíšu své dojmy – co se povedlo, co ne a jaké novinky se osvědčily. Zahradnická sezóna 2024 se, stejně jako ta předchozí, točila kolem skloubení péče o zahradu a ročního syna. Musím přiznat, že to nebylo vůbec jednoduché. Bylo to rozhodně náročnější než loňská sezóna, kdy jsem byla těhotná a na začátku léta porodila.
ALE! I přes všechny výzvy se mi letos podařilo vypěstovat spoustu zeleniny – čerstvé i na uskladnění. V tomto článku se s vámi podělím o to, jak jsem to zvládla, a přidám pár tipů, jak bez velkého úsilí vypěstovat co nejvíce plodin.
Jarní sklizeň ředkviček a špenátu
Kdyby se nezanesl pramen na louce u vesnice, kde má máma zahradu, tak jsme mohli mít krásný potůček kousek od záhonoviště po celý rok. Takhle bohužel voda teče jen na jaře a tu a tam nám zaplaví záhony a půdu okolo skleníku. Máme sice nějaká opatření, ale když k tomu ještě vydatně prší, tak pak voda u skleníku stojí klidně několik dní. Půda ve skleníku se tak nasytí vodou a já na jaře ve skleníku nemusím zalévat.
Vypěstovala jsem tam boží úrodu ředkviček, salátů, asijské zeleniny, rukoly a špenátu, i když jsme na zahradu v brzkém jaře zajeli jen občas a skleník vůbec nezalévali. Abych vláhu ve skleníku podržela co nejdéle, tak jsem výsev této zeleniny přikryla bílou netkanou textilií a tím ji zároveň ochránila před chladem. Tohle musím rozhodně zopakovat!
Zahradní influencerka v akci
Velkou součástí mých zahradnických prací bylo také dokumentování a tvorba obsahu pro můj Instagram @gardeniczech. Rok 2024 byl z pohledu Instagramu přelomový. Podařilo se mi oslovit spoustu nových sledujících (které tímto srdečně vítám!) a začala dostávat čím dál víc nabídek na spolupráci. Většinu jsem odmítla, ale navázala jsem tři dlouhodobé spolupráce, které mi udělaly obrovskou radost.
- specialnizahradnictvi.cz – eshop se specializovaným vybavením pro pěstitele. Domluvili jsme pro vás stálý slevový kód GARDENICZECH10.
- Biogarden – výrobce přírodního přípravku Polyversum (zakoupíš s výše zmíněným slevovým kódem) proti plísním, který obsahuje chytrou houbu. Natáčím pro ně užitečná videa.
- Tuselie – výrobce zavlažovacích OLLA nádob. Na jaře jsem od nich obdržela balík těchto hliněných pomocníků, které mi neuvěřitelně usnadnily zavlažování skleníku i venkovního záhonu. O jejich fungování vám povím v následující kapitole.
Revoluce ve skleníku: OLLA nádoby v akci
Můj skleník letos zažil naprostou revoluci v zavlažování. Systém od Tuselie funguje na principu samospádu, spojených nádob a kapilárního vzlínání. Ve zkratce: do rohu skleníku jsem umístila 200l nádrž na vodu, z níž vedou hadičky přes filtr ke keramickým OLLA modulům zakopaným do půdy. Tyto moduly pomalu uvolňují vodu přímo k rostlinám.
V praxi to znamená, že jsem skleník nemusela každý den zalévat. Pěstovala jsem zde okurky, papriky a celer, které rostly skvěle i přes horké léto. Zalévala jsem jen při hnojení jíchou nebo během extrémních veder, kdy okurkám voda z nádob nestačila. Tento modulový systém mi ušetřil spoustu vody, času i energie a vím, že mi bude sloužit ještě dlouhé roky.
Jediný problém byl se zanášením filtru dešťovou vodou, což jsme řešili výměnou filtru za palivový. Do budoucna plánuji lepší filtraci vody při plnění hlavní nádrže.
Vypěstovala jsem uspokojivé zelí!
Musím tomuto úspěchu věnovat samostatnou kapitolu :D. Kdo mě sleduje déle, tak ví, že jsem se o pěstování zelí pokoušela více let, ale nikdy to tak úplně nevyšlo. Buď bylo moc sucho, moc škůdců nebo erupce na slunci, ale větší brukvovitá zelenina se mi prostě nikdy nedařila vypěstovat. Ovšem letos to je jiná písnička.
Sazenice zelí jsem si předpěstovala doma pod světly a na jaře zasadila na záhon. Opravdu dlouhou dobu rostly extrémně pomalým tempem, ale v srpnu se zelí začaly tvořit hlávky a k mému překvapení celkem rychle nabývaly na objemu. Na podzim už jsem začala zelí postupně sklízet a užívat si ho na talíři. Větší zásoba zavařeného cuketového zelí najednou postrádala smysl, ale nebýt skvělého receptu na cuketové zelí, tak nevím co bych s těmi cuketami dělala.
Nekonečná sklizeň cuket a patizonů
Na chodbě do chaty jsem měla celé léto kýble plné patizonů a cuket. Plné kýble jsem brala i na rodinná setkání, aby si je rozebrali. Výtěžnost mě velice překvapila. Patizony i cukety jsem pěstovala na zahradě v pronájmu na experimentálním záhoně založeném na kartonech a vrstvě koňského hnoje. Tento záhon měl letos 3. rok života a s kvalitou půdy jsem byla velmi spokojená. V této krásně kypré půdě jedna rostlina patizonu plodila až 12 plodů najednou. Velikost rostlin dosahovala až metrové výšky a plocha listů cuket byla snad největší jakou jsem kdy viděla. Pravdou je, že na jaře jsme na záhon rozházeli novou asi 5 cm vrstvu koňského hnoje.
Na tomto záhoně jsem také vypěstovala chilli papriky, zelená hokaida k uskladnění a nádhernou barevnou kukuřici odrůdy Glass Gem, ta se nakonec stala mou nejoblíbenější plodinou tohoto roku.
Bez kukuřice to už nepůjde
Proč jsem si nikdy nevšimla jak je kukuřice nádherná majestátní rostlina, jak si vítr pohrává s jejími dlouhými zelenými listy. Mě tak moc bavilo pozorovat jak roste! Navíc jsem věděla, že odrůda Glass Gem vytváří barevné klasy se zrny každé jiné barvy. Těšila jsem se na sklizeň jak malá holka. Kukuřici jsem pěstovala asi jen na jednom m2 v počtu 10 rostlin. Byla příliš na husto, to musím uznat, ale zároveň se tak hezky podpírala. Pod kukuřicí se plazily dýně a celé to moc hezky fungovalo.
Mrkve nebylo přáno
S mrkví to letos nebylo snadné. Kvůli omezenému času s ročním dítětem jsem nebyla schopná udržet výsev dostatečně vlhký, což vedlo k tomu, že mi semena vysychala. I když jsem výsev opakovala třikrát, výsledek byl slabý. Na podzim jsem nakonec sklidila alespoň malé množství mrkve.
Čemu se dařilo i bez velké námahy
Jako již tradičně se na naší zahradě daří pěstovat téměř bez péče cibule, fazole a červená řepa. Díky tomu mám hezké zásoby této zeleniny na delší dobu. Sklizeň česneku byla dobrá, taktéž s minimálním úsilím. Pěstovala jsem neznámou odrůdy ruského paličáku od hobby pěstitele, který již bohužel není mezi námi. Proto jsem si nejlepší česneky dala stranou na sadbu a v listopadu opět zasadila. Chci aby tento druh česneku pěstovaný po dlouhé roky kamarádky tatínkem dále přežíval, navíc se mu v našich podmínkách docela líbí.
Zahradničení s ročním synem
Syn byl a je skutečně velká proměnná, se kterou je třeba neustále kalkulovat. Než začal chodit, tak nebylo těžké se záhonům ještě jakž takž věnovat i v jeho bdělosti. Bylo to do začátku léta, kdy zahrada vyžaduje nejvíce práce s přípravami záhonů, výsevy atd. Stačilo mu kousek od záhonů rozložit deku, strategicky umístit tatru, aby mu bránila vstupu do záhonu, a rozhodit hračky nebo jiné lákavé předměty. I tak jsem ho samozřejmě neustále kontrolovala, běhala k němu a nebo za ním, když se rozhodl batolit se na průzkumy.
Jenže jak začal chodit, tak tohle byla konečná. Pak už se v podstatě nemůžete otočit zády. Navíc Tomáška samozřejmě všechno na zahradě zajímalo. Miloval otrhávat rajčata a hlavně zalévání. To ho mimochodem drží do dneška a zalévání prázdnou konví už není nic pro něj.
Zahradničení v létě se tak smrsklo jen na sklizeň a rychlé zalití toho nejnutnějšího. Jelikož jsem celé léto byla se synem přes den sama, tak téměř veškerá práce na zahradě byla na mě. Nepomáhal mi nikdo (kromě syna). Nestíhala jsem ani zamulčovat všechny záhony, tak jak bych potřebovala.
Samozřejmě mě synovo zapálení nesmírně těší, další rok už bude rozumnější a já doufám, že si lásku nejen k zalévání na zahradě udrží.
Loučení s pronajatou zahradou
Velké záhonoviště i se skleníkem máme u mamky na zahradě na její chalupě v Českém středohoří. Já však přes léto pobývala na jiné zahradě s malou roubenkou v sousední vesnici přes kopec. Tuto zahradu jsme měli 4 roky v pronájmu. Byla jsem za tu možnost neskutečně vděčná, hlavně z toho důvodu, že si léto strávené v bytě s Tomáškem nedovedu představit. Ze zahrady byl nádherný výhled přes údolí na protější kopce, louky a lesy. Z chaloupky jsem udělala dva kroky a byla jsem venku.
Vědomí, že to není naše zahrada, bylo zpočátku dosti limitující. Člověk nechce dělat výsadby nebo zakládat nové záhony, ale postupně jsme pookřáli a stejně se do toho pustili. Právě tam vznikali instantní záhony, experimentální záhon na koňském hnoji, nové jahodové záhony a odkrytí staré skalky s novou výsadbou trvalek. Věděli jsme, že nájemní smlouva bude tento rok končit, ale doufali jsme v její prodloužení. Majitel se bohužel rozhodl jinak a nám nezbývalo nic jiného než se se zahradou rozloučit.
Podzim byl tedy ve stylu vystěhovávání. Člověk by neřekl, co všechno se dá za ty čtyři roky nasbírat. Vyklízení zahrady bylo o to horší, že mohl pracovat vždy jen jeden z nás, zatímco druhý musel hlídat Tomáška. Některé trvalky jsme přesadili k mamce na zahradu a tam také směřuje má pozornost.
Zahradnické cíle pro rok 2025
V dalším roce tedy budu trávit čas na mamky zahradě. Miluji to tam snad ještě více než na zahradě v pronájmu. Mamky zahrada je větší, slunnější, také s krásným výhledem. S mamkou a jejím přítelem jsme se domluvili, že bychom si v podkroví udělali malý pokojíček a mohli tak některé víkendy a léto trávit tam.
Plány mám tedy víceméně stejné, osadit záhonoviště bylinkami, květy, zeleninou, tak abych vytvořila oázu pro užitečné živočichy a člověka. Chtěla bych také vytvořit nový záhon bez rytí na místě, kam sypeme posekanou trávu. Mým záměrem je tam pěstovat první rok brambory a další roky tam vytvořit trvalkový záhon. Držte mi palce, aby na to byl čas! 🙂
